13.6.2010  |  Les Bizerans - T-lama  |  3:1 (0:1)

Report příjde, možná...

6.6.2010  |  T-lama - Belzebubova jedenáctka  |  2:7 (0:3)

Report příjde, možná...

30.5.2010  |  Ambassadors FC - T-lama  |  4:3 (2:2)

Report příjde, možná...

23.5.2010  |  T-lama - Stará garda  |  2:6 (2:2)

Report příjde, možná...

9.5.2010  |  T-lama - FC Tibetians  |  5:2 (5:0)

Po dvou týdnech se T-lama opět vrátila na domácí "zelenej beton" a hned to bylo znát. Sešli jsme se v poměrně hojném počtu a poprvé si na zápas z Brna odskočil i Tomáš Povejšil. Celkově to tedy vypadalo následovně: Láďa - Hardy, Petr, Filip, Peťa, Michal - Tomáš Povejšil, Marek, Fiky, Tomáš Janeček.

Se čtyřmi hráči na střídačce jsme se do toho tedy mohli pořádně opřít. Bohužel, soupeř dal dohromady akorát tak tu naší střídačku a ve 4+1 měl co dělat, aby to celý uběhal. Početní převaha přinesla ovoce hned od začátku. Netrvalo to snad ani deset minut a provizorní brankař Tibeťanů už ze svý sítě vytahoval míč podruhý... nutno podotknout, že oba góly vstřelil nejlepší střelec ligy. To nás dostalo do celkem velký fotbalový pohody a je tak divný, že si plno hráčů nadávalo jak kdybysme prohrávali 0:5. To asi nejvíc naštvalo našeho slavnýho střelce, kterej po zbytek zápasu buď nehrál nebo byl neviditelnej (teď si to přesně nepamatuju). Gólostroj ale každopádně pokračoval i nadále. O další tři góly se postarali tři ze čtyř Tomášů v našem týmu... Povejšil, Janeček a Viktorin. To se psala asi 20. minuta a já už docela uvažoval jeslti náhodou nepadne naše slavný vítězství 8:0 z letošního brezna. Bohužel, soupeřům se nějak záhadně dostavil šestý hráč a v plným počtu už tak zranitelní nebyli.
Vést v poločase 5:0, to je i pro tým jako jsme my celkem dobrá jistota. Přestože už na hřišti pohoda rozhodně nevládla, soupeře jsme do kdovíjak výrazných akcí nepustili. Nakonec ale Láďa čistý konto přecejen neudržel... Tibeťani začali pomalu ale jistě ukrajovat z našeho velkýho náskoku. Nejdříve jeden zbytečnej gól, pár vteřin před koncem pak další. Bylo na nich sice vidět, že za sebou maj hodinu běhání, i tak ale měli pořád chuť do jakžtakž pohlednýho fotbalu. To už ale rozhodčí zapískal, všichni jsme si podali ruce a šlo se... Až na ty úplně zbytečný kecy a hádky to byl myslím velice pohlednej zápas. Podzimní porážku jsme jim vrátili se vším všudy.

Filip Vostrý

9.5.2010  |  T-lama - FC Tibetians  |  5:2 (5:0)

Po dvou týdnech se T-lama opět vrátila na domácí "zelenej beton" a hned to bylo znát. Sešli jsme se v poměrně hojném počtu a poprvé si na zápas z Brna odskočil i Tomáš Povejšil. Celkově to tedy vypadalo následovně: Láďa - Hardy, Petr, Filip, Peťa, Michal - Tomáš Povejšil, Marek, Fiky, Tomáš Janeček.

Se čtyřmi hráči na střídačce jsme se do toho tedy mohli pořádně opřít. Bohužel, soupeř dal dohromady akorát tak tu naší střídačku a ve 4+1 měl co dělat, aby to celý uběhal. Početní převaha přinesla ovoce hned od začátku. Netrvalo to snad ani deset minut a provizorní brankař Tibeťanů už ze svý sítě vytahoval míč podruhý... nutno podotknout, že oba góly vstřelil nejlepší střelec ligy. To nás dostalo do celkem velký fotbalový pohody a je tak divný, že si plno hráčů nadávalo jak kdybysme prohrávali 0:5. To asi nejvíc naštvalo našeho slavnýho střelce, kterej po zbytek zápasu buď nehrál nebo byl neviditelnej (teď si to přesně nepamatuju). Gólostroj ale každopádně pokračoval i nadále. O další tři góly se postarali tři ze čtyř Tomášů v našem týmu... Povejšil, Janeček a Viktorin. To se psala asi 20. minuta a já už docela uvažoval jeslti náhodou nepadne naše slavný vítězství 8:0 z letošního brezna. Bohužel, soupeřům se nějak záhadně dostavil šestý hráč a v plným počtu už tak zranitelní nebyli.
Vést v poločase 5:0, to je i pro tým jako jsme my celkem dobrá jistota. Přestože už na hřišti pohoda rozhodně nevládla, soupeře jsme do kdovíjak výrazných akcí nepustili. Nakonec ale Láďa čistý konto přecejen neudržel... Tibeťani začali pomalu ale jistě ukrajovat z našeho velkýho náskoku. Nejdříve jeden zbytečnej gól, pár vteřin před koncem pak další. Bylo na nich sice vidět, že za sebou maj hodinu běhání, i tak ale měli pořád chuť do jakžtakž pohlednýho fotbalu. To už ale rozhodčí zapískal, všichni jsme si podali ruce a šlo se... Až na ty úplně zbytečný kecy a hádky to byl myslím velice pohlednej zápas. Podzimní porážku jsme jim vrátili se vším všudy.

Filip Vostrý

2.5.2010  |  Black B!tches - T-lama  |  4:3 (1:1)

Report příjde brzy...

25.4.2010  |  T-lama - Real Sláma  |  5:4 (3:3)

Našim soupeřem měl být v tento krásně prosluněný den starý známý tým, se kterým jsme ovšem v prvních třech sezónách uhrávali dost mizerný výsledky (vrcholem ostudy budiž prohra 9:1 na jejich Ostrově). I tak jsme ale do souboje nešli jako méněcenní soupeři, posilnění vědomím toho, že jsme je na podzim porazili 6:4 a vidinou, že by jsme něco podobnýho mohli předvést i tentokrát.
Kolem druhý hodiny odpolední jsme se sešli v tradičně silný jarní sestavě: Láďa, Hardy, Petr, Peťa, já, Michal, Martin, Mára a Fiky.
Zápas začal v poměrně rychlém tempu a hned od začátku bylo vidět, že chceme vyhrát a nenechat nic náhodě. Tomu taky odpovídaly první dva góly. Jeden vsítil Mára (i když si většina osazenstva myslela, že to byl Fiky) a druhej po náááádherný akci Michal. Když už to tedy po asi deseti minutách vypadalo, že si půjdem suverénně pro vítězství, soupeř nás trošku přibrzdil. Jeho gól na 2:1 nás sice trochu vystrašil, ale celkem brzo jsme zase odskočili na dvougólovej rozdíl díky další Márově střele. Stav 3:1 nás opět uvedl do stavu velký pohody a to byla chyba. Soupeř nejdřív snížil po dost rozporuplně neodpískaný ruce v rohu u Láďovy brány a nakonec dorovnal po velký chybě Fikyho. Toho bohužel celkem jednoduše obešel jeden z nejlepších soupeřových útočníků a najednou to bylo 3:3. O poločase jsme se sice uklidňovali, že to ještě pořád můžem rozhodnout, ale když jsem se dozvěděl, že nás Mára opouští, viděl jsem to dost černě.
Začátek druhýho poločasu moje očekávání potvrdil. Hráli jsme jak invalidi, ztráceli každou druhou přihrávku a tak nebylo divu, že soupeř po jednom chytrým vypíchnutí míče vsítil čtvrtej gól. To už nám teda teklo do bot. Naštěstí Michal předvedl další mistrovskej kousek a po zesměšnění asi dvou, tří obránců soupeře vsítil vyrovnávací gól. To nám do žil vlilo novou sílu a začali jsme bojovat. Zanedlouho se Fikymu podařilo odčinit jeho kiks z první půle a vstřelil pátej gól T-lamy. To už do konce zbejvalo možná tak 5 minut a hra se hodně přiostřila. Emoce vřely, hráči se sem tam uráželi a vyvrcholilo to červenou pro našeho hrdinu Michala a jistýho krvežíznivýho magora od soupeřů. Po čtyřech na každý straně jsme nakonec výsledek 5:4 udrželi a připsali si tak neskutečně vydřený 3 body...

Filip Vostrý

18.4.2010  |  AG Dechcurew - T-lama  |  1:2 (0:2)

Píšu tenhle report s velkym odstupem, takže detaily nečekejte. Už si ani nepamatuju přesnou sestavu, ale naštěstí je zápis na PKFL... Takže jsme nastoupili takhle: Láďa, Michal, Mára, Filip, Hardy, Petr, Peťa, Ondra, Martin, Fanda a já.
Soupeř byl jeden z těch, se kterými jsme na podzim prohráli těsně o gól. Ne moc povedený podzim jsme tak chtěli odčinit a získat zase nějaký ty body. A v tomhle zápase se nám začalo dařit velmi brzo, když se prosadil Michal. Soupeř nebyl ze začátku moc nebezpečný (aspoň co si pamatuju) a brzy se prosadil i Fanda, který chodí hodně sporadicky, když otravoval soupeřova brankáře tak dlouho, až mu to nahrál do prázdné brány. To bylo vše důležité z první části (teda co si pamatuju).
V druhém poločase začal soupeř víc tlačit a snížil na 1:2. Potom byl zápas o dost nervóznější z naší strany, protože to zas vypadalo, že si hezkej náskok necháme sebrat, ale nakonec jsme to ubránili až do konce.

Tomáš Viktorin

11.4.2010  |  T-lama – Čelzí  |  2:4 (2:2)

Na zápas jsme se sešli v pravidelné sestavě - Tomáš, Michal, Petr, Maty, Filip, Láďa, Hardy (zraněný) a já, objevil se po dlouhé době i náš v posledních týdnech maskot a „samozvaný“ coach Wolfík.
Během prvních pár minut nás doplnil i silně společensky unavený Netron, kterému skládám poklonu, že dorazil, protože spolehlivý hráče bychom si měli cenit (nicméně je s podivem jak se na zápas dostal autem). Čelzí byli jasným favoritem a nastupovali s tím, že se jim nemůže nic stát. Během prvních minut kontrolovali hru, ale nevypracovali si žádné výraznější šance. Potom poprvé udeřili ze střely. Na první gól jsme dokázali odpovědět, kdy se špatně přihraný míč dostal ke mně a střela, která následovala proletěla mezi nohama jak obránce, tak brankáře. Hráči soupeře znervózněli a hra se vyrovnala. Bylo znát, že nám vyhovuje velikost domácího hřiště. Soupeř šel potom ještě do poločasu do vedení 2:1, kdy se prosadili po rychle zahraném brejku. Naštěstí jsme stihli ještě do konce první půle vyrovnat a to díky další víceméně neočekávané akci, kdy jsem se znovu prosadil.

Bylo vidět, že hráči soupeře na takový stav nejsou zvyklí a znervózněli ještě víc. Na našem výkonu byla znát bojovnost a hlavně dobrá obrana Michala, který byl v zápase hodně cítit (před zápasem mi říkal, že si neomyl nohy). Potom jsme bohužel dostali velmi smolný gól. Po závaru vedle naší brány a odkopu Láďy, který se dostal k soupeřovi a ten ho z první vystřelil a vracející se brankář si ho sám srazil do brány. To byl podle mého klíčový moment zápasu, tenhle gól nás prostě položil. Snažili jsme se s výsledkem ještě něco udělat, ale nepovedlo se a přišel ještě jeden trest z protiútoku. Zápas jsme prohráli 2:4, ale nakonec nebyla nálada úplně zlá, protože soupeř ještě nikdy neprohrál. Filip se nakonec přes peněženku plácnout nemusel.

Marek Valo

21.3.2010  |  T-lama – Les Bizerans  |  8:0 (2:0)

Prvním zápasem na jaře byla dohrávka z podzimu s Les Bizerans. Po nepříliš přesvědčivém podzimu jsme k zápasu nastoupili s optimismem. I díky účasti Máry a Michala. A Petr si našel nové místo na naší lavičce, odkud koučoval tým. Za zmínku stojí i účast Ondry, který byl značně zmožen alkoholem a i když moc neodehrál, tak bylo důležité a obdivuhodné, že přišel. V prvním poločase bylo vidět, že je to první zápas po pauze a oba týmy se rozehrávaly. Ale po individuální akci Máry, který obcházel jednoho soupeře za druhým a nekompromisně zakončil, jsme vedli 1:0. Do konce prvního poločasu jsme ještě zvýšili na 2:0, když Filip nahrával Michalovi před prázdnou branku. Značně povzbuzeni vedením jsme nastoupili k poločasu druhému. V tom jsme soupeři nadělili pořádný výprask. Dva góly dal Mára, dva Michal a dva já.

Mára s Michalem tedy zkompletovali hattrick a oba velmi přispěli ke skvělému výsledku (Mára hlavně vepředu a Michal v útoku i v obraně). Ještě patří pochvala Láďovi, který podržel a získal tak druhou nulu v této sezoně.

Tomáš Viktorin

6.12.2009  |  Bezlebubova 11 - T-lama  |  6:3 (4:0)

Na poslední zápas podzimu nám los přidělil poměrně silného a většině týmu dobře známého soupeře. Na Botičský jsme hráli naposledy před osmi měsíci, a to, když se nám povedlo ono slavné vítězství nad Hodkovičkama a navíc poprvé v nových dresech. Celkově nám ale toto hřiště není moc nakloněno a kdyby se v tom někdo šťoural, statistiky by byly určitě hodně ošklivý. No a přestože je Botičská daleko, sešlo se nás tam poměrně dost. Láďa, Petr, Fiky, Peťa, Ondra, Maty, Hardy, Bělohlav, Mára a já.

Zápas probíhal i přes celkem jasný určení favorita až nezvykle jednostranně. Obrana byla zmatená, pořád jsme ztráceli míče a nedokázali se téměř dostat před soupeřovu bránu. Naše jediná zbraň tak zůstávaly průniky Bělohlávka a především pak Máry. Ani ty ovšem ovoce nepřinesly a přestože jsme několik přeložítostí měli, všechno jsme to zazdili. Soupeř oproti tomu - zjevně zvyklý na svoji malou klec - působil uvolněně a kombinační hra se mu až na výjimky dařila. Není tedy divu, že jsme první poločas končili s nelichotivým výsledkem 0:4.
V druhým poločase už jakoby jsme se konečně dostali do provozní teploty a obrana nejen že pomalu přestala chybovat, navíc se trochu posunula vpřed a výsledkem bylo dvojnásobný snížení. Už už jsme měli v očích vyrovnání, když nám Belzebubáci vystavili stopku. Svůj náskok nyvýšili opět na čtyři góly a v závěru nám povolili už jenom jeden gól.
Zaslouženě tak jedenáctka z Albertova vyhrála a přestože jsme prohráli, myslím, že to byl povedenej zápas, navíc se solidním pokerem v blízký hospůdce.

Filip Vostrý

29.11.2009  |  T-lama - Ambassadors  |  2:0 (2:0)

Na předposlední podzimní zápas se sešla dohromady velmi silná sestava. Možná i díky nezvykle příjemnému teplému počasí. Byli to Marek, Tomáš, Ondra, Michal, Filip, oba Petrové, já a po dlouhém komplikovaném zranění se v základní sestavě objevil i Hardy. Proti nám nastoupil tým z nejvyšších příček tabulky a to navíc ve velkém počtu.

Hned od začátku utkání však byla T-lama daleko aktivnější a více držela míč. Nepochybně k tom napomohlo mohutné povzbuzování domácích fanynek. Do první velké šance se ale paradoxně dostali hosté, kteří povedenou střelou na kterou si golmán jenom "sáhnul" orazítkovali vnitřní stranu tyče. T-lama se však nezalekla a dál soupeře tlačila. Skóre otevřel do prázdné branky Marek po nádherné kombinaci s Michalem. A hned v zápětí, než se hosté vzpamatovali, jim do sítě další banán poslal Petr Wolf. Tak skončil i první poločas.

Do druhé půle vběhli naopak velmi aktivně hosté, kteří si patrně o poločasové pauze vyslechli v kabině od trenéra své. Byli daleko více u balónu a nepouštěli domácí do téměř žádných nebezpečných akcí. O zábavu se tak rozhodl postarat sudí svými poněkud spornými výroky a především neodpískáním několika faulů na hvězdy domácího výběru (Mára - pozn.red.). To už bylo i na jinak velmi tolerantní publikum příliš a z tribun se ozývalo skandování "Zrzek ven!". Zrzek však (ne)pískal dále, což vedlo k mírné nekoncetraci domácího celku a z toho plynoucích nebezpečných situací. Nicméně obrana byla dnes velmi pevná a s těmi několika pokusy které prošly si gólman bez problémů poradil.

Další gól tedy ve druhém poločase již nepadl a tak utkání skončilo vítězstvím T-lamy 2:0. Ukázal se tak význam klíčového obránce Tomáše Řepky Hardyho.

Láďa Karas

21.11.2009  |  Stará garda - T-lama  |  4:3 (1:2)

Sestava: Láďa - Johnny, Martin, Filip - Petr – Mára, Tomáš, Franta
Jak se pomalu ale jistě blížila zima, hraní v pět hodin znamenalo, že už se hrálo za umělýho osvětlení (a na to my se velice rádi vymlouváme). I tak se ale sešel příjemnej počet hráčů a vstup do zápasu jsme měli poměrně dobrej. Přestože byla Stará garda velice kvalitní soupeř, povedlo se Frantovi skórovat jako první. Hlavičkovat musel, tuším, dvakrát, ale nakonec to tam přecejen spadlo. To nám ale nestačilo a tak jsme v neskutečný kose a špatným osvětlení vsítili i druhej gól. Petr míč do soupeřovy brány taky neuklidil úplně fotbalově, ale na to už se nikdo ptát nebude. Bohužel, takto pracně vytvořenej náskok jsme vlastní vinou ztratili ještě v první poločase. Výsledek 2:1 ale pořád naznačoval, že bysme po delší době mohli zase jednou vyhrát.

Bohužel, do druhýho poločasu soupeř vběhl daleko aktivnějc a během jeho první poloviny nám nastřílel hned tři góly. Ze stavu 1:2 se tak stalo 4:2 a to na nás pozitivně rozhodně nepůsobilo. Franta několik minut před koncem sice ještě vybojoval třetí gól, ale na větší odpor nebo dokonce obrat už jsme se nezmohli. Je to tak další ze zápasů, kterej jsme si prohráli zbytečně sami a navíc zase jenom o gól.

Filip Vostrý

15.11.2009  |  T-lama - Salvátor  |  0:7 (0:2)

Sestava: Láďa - Peťa, Ondra, Filip - Mára, Petr – Tomáš
V onen prokletý den jsme nic netušíc nastoupili proti Salvátoru, kteří na tom byli v tabulce jen o trochu lépe, takže jsme doufali v body. Soupeři měli v týmu několik mladých hráčů, kteří byli nejspíš sehraní z velkého fotbalu. Už na začátku mě však rozladilo, že několik lidí, kteří řikali, že příjdou, nepřišli. Měli jsme tak jenom jednoho na střídání. Ze začátku to tak špatně nevypadalo a naše hra byla jako obvykle asi prvních 10 minut slušná a já neproměnil několik dobrejch šancí. V poločase jsme prohrávali 0:2, ale tragédie teprve začínala. Ty mladý kluci si nás začali rozebírat, a přestože Marek hrál taky dobře a obcházel jednoho soupeře za druhym, tak jsme nedali ani čestný gól. Za zmínění stojí několik okamžiků.

Tvrdý faul na Máru zezadu (za který soupeř dostal žlutou), několik výměn ne zrovna lichotivých slov mezi Márou a soupeři a také několik ostřejších zákroků z obou stran. Ale to nic nezměnilo na debaklu, který jsme obdrželi. Celkovou tragédii snad ještě podtrhla poslední branka, kdy Láďa pustil Markovu "malou domu".

Tomáš Viktorin

7.11.2009  |  FC Tibetians - T-lama  |  5:2 (2:1)

Sestava: Láďa, Bělohlav, Mára, Petr, Filip, Fiky, Martin, Pavel, Franta, Michal

Zápas na Strahově by se dal zařadit do kategorie těch nejnepříjemnějších a nejnepoveděnějších. Nejen že je to daleko, soupeři nejsou kdovíjak korektní... navíc nepřišel ani rozhodčí a tak už tak nedisciplinovaní Tibeťani zdivočeli ještě víc. Nesmíme ale opomenout ani náš slavnej tým, kterej se nezmohl prakticky na žádnej odpor. Prohra 5:2 je sice dost potupná, ale mohlo bejt i hůř. Radši popojedem...

Filip Vostrý

1.11.2009  |  T-lama - Black B!tches  |  1:2 (1:1)

Sestava: Láďa - Ondra, David, Filip - Maty, Petr – Martin, Tomáš
I přesto, že bylo teprve po obědě, mrazivý nedělní počasí rozhodně nenasvědčovalo tomu, že by se snad jednalo o podzim. Nakonec se nás sice sešlo osm, ale troufám si říct, že to byla poměrně slabá sestava bez jediný individuality, která bys nás strhla vpřed. Možná právě proto jsme se celej zápas snažili a běhali jak to jen šlo. Hoblině jsme byli minimálně vyrovnaným soupeřem a tak nebylo žádným překvapením, že první poločas skončil nerozhodně 1:1... nutno podotknout, že Matyho gól byl jeden z těch povedenějších.

Do druhýho poločasu jsme nastoupili s velkým odhodláním, protože, ikdyž to bylo vyrovnaný, cejtili jsme, že máme na to je porazit. Hned od začátku jsme je tlačili a přijít v tý době gól, asi bysme se parádně rozjeli a zápas rozhodli. Gól jsme sice dali, bohužel ale do nesprávný sítě. Střílenej centr soupeře před Láďovou bránou se snažil odklonit David, jeho snaha však vyšla jen napůl. Centr sice odklonil, ale ten změnil směr letu přesně do protipohybu Láďy. Najednou to bylo 1:2, my všichni v šoku (byl to náš první vlastňák), David naštvanej a soupeř nadšenej. Najednou měl sil na rozdávání a tak už nás do konce zápasu k ničemu vážnějšímu nepustil.

Byli jsme lepší, dali jsme víc gólů, ale nakonec prohráli. To byl fakt blbej zápas a ztracený tři body...

Filip Vostrý

24.10.2009  |  Real Sláma - T-lama  |  4:6 (1:2)

Sestava: Hardy – Ondra, Martin, Maty – Petr, Viki, Fanda – Mara
Za příjemného sobotně-dopoledního počasí nás čekal zápas na Dětském ostrově. Čekali nas tu staří známí – Real Slama. Domácí tým nastoupil pouze se 4 hráči v poli, tak jsme mohli celý první poločas hrát v početní výhodě.

Utkání logicky začalo pod naší taktovkou a hned z první šance jsme udeřili. Po nezjištné přihrávce Marka otevřel Petr skóre střelou od tyče – 0:1. Dále jsme pokračovali v tlaku a po několika málo minutách jsme zvýšili naše vedení. Po nemastné střele Petra lehce tečoval před gólmanem Fanda – 0:2. Bohužel rychlé vedení nás ukolébalo a my pokračovali v dobývání branky soupeře. Šance Matyho, Vikiho či Petra byly do nebe volající. Už se blížil konec poločasu, když po chybě v obraně utekl „zrzek“ a nedal Hardymu šanci - 1:2.

Do druhé půle nastoupil soupeř již v plném počtu, což nám paradoxně pomohlo. Nemuseli jsme již dobývat dobře zformovanou obranu soupeře. Nicméně hned na začátku po obrovské hrubici Petra, srovnal Real na 2:2. Potom se hra vyrovnala. Dlouho se nic nedělo, až rozvlnil síť poprvé v zápase Marek - 2:3. To rozpoutalo divokou přestřelku, kdy se Marek trefil ještě 2x a jednou Viki. Bohužel spousta našich šancí zůstala nevyužita. I soupeř se dokázal ještě 2x prosadit. Nakonec jsem slavili naše první letošní vítězství.

Díky patří Hardymu, který musel zastat nevděčnou roli brankáře.

Petr Wolf

18.10.2009  |  T-lama - AG Dechcurew  |  2:3 (1:0)

Na první domácí zápas se, možná vzhledem k velké zimě, dostavilo poměrně málo lidí. Byli to Marek, Hardy, oba Petrové, Michal, Filip, Tomáš a já. Hráli jsme prosti Dechcurewu, což je docela zabydlený druholigový tým. Ze začátku byli hosté o něco aktivnější a vytvořili si i pár nebezpečných šancí, ze kterých ale naštěstí nezapršelo. Za zmínku snad stojí nastřelená tyč. A tak udeřilo na druhé straně, kde z dorážky skóroval Marek. Poprvě v sezóně jsme šli do vedení.

Ve druhé půli se nám toto vedení bohužel i přes nějaké šance nepodařilo zvýšit, takže soupeř dvěma slepenýma gólama, navíc vpodstatě totožnýma, zápas otočil. Zvlášt druhý gól byl dost smolný, protože ho Dechkurva dosáhla pivním pupkem. My jsme se s daným stavem nehodlali smířit a opravdu s nám, konkrétné znovu Markovi, podařilo vyrovnat. Nakonec měl poslední slovo ale opět soupeř. Po jejich střele si míč „narazil“ o tyč a moje záda, jen aby se dostal do brány.

Celkově si myslím, že jsme hráli dobře a prohrát si tentokrát určitě nezasloužili. Soupeř byl ale se štěstím hodně produktivní.

Láďa Karas

11.10.2009  |  Čelzí - T-lama  |  6:1 (4:0)

V neděli, kdy jsme měli na programu druhej ligovej zápas, se jak naschvál pokazilo počasí a je tak skoro zázrak, že jsme se sešli v deseti lidech. Já, Tom, Ondra, Maty, Vojta, Marek, Pavel a Franta Černí, Petr a Láďa. A aby těch špatných zpráv nebylo málo, měli jsme hrát s Čelzí, týmem, kterej loni všechny svoje zápasy vyhrál. Předzvěsti se bohužel naplnily a hra to byla opravdu nevyrovnaná. My jsme k tomu ale navíc přistoupili takovým způsobem, že jsme už po čtvrthodince prohrávali 3:0. Začátek zápasu jsme naprosto zaspali a byli tak týmu Čelzí v dresech AC Milan jenom za tréninkový panáky.

Do druhý půle se k zimě přidal ještě poměrně silnej déšť a tak byla nálada na fotbal ještě menší. Paradoxně nám to ale trochu pomohlo – nebo jsme se konečně probrali z transu. První půlku jsme prohráli 4:0, druhou už jenom 2:1. Přestože jsme víc napadali, běhali a tlačili se na bránu, na konečných 6:1 jsme „snížili“ až dvě minuty před koncem zápasu. A to ještě neskutečně upatlaným gólem, kdy Petr míč do brány doslova dotlačil.

Výhru asi nikdo nečekal, ale i tak jsme měli na víc. Takhle špatně jsem nás neviděl hrát už pěkně dlouho. Naposledy snad s Jantarama loni.

Filip Vostrý

3.10.2009  |  Fertilisers - T-lama  |  3:3 (2:0)

Do prvního letošního zápasu jsem počítal se sestavou Láďa, Hardy, Maty, Ondra, Martin Málek, Peťa a já. Naštěstí se dostavili ještě Ruslan s Tomášem Belohlávkem, protože bez nich bych ten zápas nechtěl vidět. Nastoupili jsme v bojovné náladě a naše hra ze začátku nevypadala špatně. Soupeři si taky museli chvíli zvykat a bylo poznat, kdy se začali rozehrávat, protože začali více tlačit a kombinovat. Po nepovedeném odkopu při rohu soupeři šli do vedení. Soupeři ještě do poločasu přidali na 2:0 přesnou střelou, ale hra stále nebyla tak jednoznačná a i my jsme měli šance (za všechny Ruslanova šance po chybě brankaře, kdy měl před sebou prázdnou bránu, ale bohužel z příliš velkého úhlu).

O to víc nás zklamala třetí branka. Za stavu 3:0 už asi nikdo moc nedoufal. Ale Tomáš snížil na 3:1 a my se znovu začali vracet do hry. Brzy jsem snížil na 3:2, když Tomášovu střelu vyrazil brankař přímo ke mně. To už se začala hra vyostřovat. Soupeř cítil, že už nemá zápas tak pod kontrolou a my vycítili šanci. A po několika promarněných šancích nakonec Tomáš krásnou patičkou po Ruslanově rohu vyrovnal na 3:3. Ke konci přišel silný tlak soupeřů, ale po několika hodně nebezpečných situacích jsme nakonec dovedli zápas k cenné remíze.

Tomáš Viktorin